Jaro(56)
5. 4. 2010
Jaro
Je docela možné,že až zrovna tohle budete číst, bude mít venku svatbu nějaký čert, anebo všichni. Bude pršet jako ze sta konví a tisíce konviček, bude zima, protože studená fronta si zase vybrala trasu.
Jaro je zázrak. A i když třeba prší, prší do zeleného moře, prší v naději koloběhu. Kolem navíc zurčí potoky vůní. Všude je znát ta velikost inspirace přírody, toho životodárného nádechu záchovy. Je to ohromující a impozantní divadlo, ve kterém scénu a režii má pokaždé znovuvstání Světa, herci jsme my. A jenom my se měníme, jenom my máme vymezen počet repríz a poslední oponu. Takhle se ale na jaře myslet nemá, to jsou starosti veskrze podzimní.
Jaro považujeme za naprosto samozřejmou věc. Ona je to ale přirozená vlna dýchání Světa; věci vypadají jinak. Jaro se stará o těhotné stromy a o motýly. Je to období dotýkajících se dlaní, kdy nové vztahy ruší staré, které zrušily ty ještě starší. Všechno je nové. A tak se už nemračte a běžte se nadýchnout. I zmoknout je krásné, zvláště pak na jaře.
Z knihy Sto fejetonů a jedna povídka navíc J.T.Blažka
Je docela možné,že až zrovna tohle budete číst, bude mít venku svatbu nějaký čert, anebo všichni. Bude pršet jako ze sta konví a tisíce konviček, bude zima, protože studená fronta si zase vybrala trasu.
Jaro je zázrak. A i když třeba prší, prší do zeleného moře, prší v naději koloběhu. Kolem navíc zurčí potoky vůní. Všude je znát ta velikost inspirace přírody, toho životodárného nádechu záchovy. Je to ohromující a impozantní divadlo, ve kterém scénu a režii má pokaždé znovuvstání Světa, herci jsme my. A jenom my se měníme, jenom my máme vymezen počet repríz a poslední oponu. Takhle se ale na jaře myslet nemá, to jsou starosti veskrze podzimní.
Jaro považujeme za naprosto samozřejmou věc. Ona je to ale přirozená vlna dýchání Světa; věci vypadají jinak. Jaro se stará o těhotné stromy a o motýly. Je to období dotýkajících se dlaní, kdy nové vztahy ruší staré, které zrušily ty ještě starší. Všechno je nové. A tak se už nemračte a běžte se nadýchnout. I zmoknout je krásné, zvláště pak na jaře.
Z knihy Sto fejetonů a jedna povídka navíc J.T.Blažka
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
